O volných radikálech a antioxidantech

V lidském těle existuje velmi mnoho sloučenin, ze kterých vznikají další sloučeniny. Občas se nějaká z těchto sloučenin vlivem vnějšího či vnitřního prostředí v organismu pokazí a ztratí jeden elektron v některém ze svých atomů. Výsledkem je vznik volného radikálu. Volné radikály jsou sloučeniny kyslíku, které vznikají přímo v našem těle a škodí mu. Jsou velmi nestabilní a mají o jeden atom více, nebo méně, a proto reagují s ostatními atomy – odebírají jim anebo přidávají elektrony. Samotné elektrony jsou záporně nabité částice, a pokud jsou v páru, nepředstavují žádné riziko. Není-li elektron spárovaný, je nebezpečný a útočí na buňku. Tyto agresivní molekuly mohou poškozovat buňky, enzymy, genetický materiál a přispívat ke vzniku infekčních či degenerativních onemocnění. Volný radikál získává potřebnou energii „k ukradení“ elektronu z okolního světa např. z UV záření, kouření, prudkých teplotních změn. V organismu je jeho hnacím motorem jakýkoliv druh stresu či zánět.

Vliv volných radikálů

Všichni vědí, že volné radikály ohrožují náš organismus, ale nikdo neví, jak závažný je jejich vliv. První teplé dny lákají k vodě a mnozí rádi vystavují svojí bílou pokožku ostrým slunečním paprskům. Opalování je bohužel tragický omyl dnešní doby. Při opalování na sluníčku, ale i v soláriích, dochází v ozářených buňkách pokožky k poruše, kdy se pokazí jejich jaderný aparát a najednou začnou vznikat buňky jiné, takové co nechtějí odumírat. A najednou tu máme rakovinu kůže. Volné radikály rovněž mají rády tukové látky, v nichž zpřehází mastné kyseliny a jiné součásti. Změněná částice chvíli bloudí organismem a v konečné fázi skončí na stěně cévy, výsledkem je kornatění cév. Ateroskleróza či srdeční choroby, končící infarktem tak mají zelenou. Možná teď máte dojem, že všechny další nemoci mají na svědomí volné radikály. Bohužel to není tak jednoduché. Volné radikály „pouze“ oslabují imunitu a všechny choroby, které v důsledku toho vzniknou, ještě zhoršují. Kromě již jmenovaných nemocí se volné radikály podílejí na zhoršení stavu při cukrovce, zánětu kloubů, parodontóze atd. Naštěstí příroda vymyslela také způsob, jak vůči volným radikálům bojovat.

Antioxidanty v boji proti volným radikálům

„Organismus každého z nás je vybaven ochranným aparátem, kterému říkáme celková antioxidační kapacita“, vysvětluje RNDr. Miloš Votruba, CSc a pokračuje: „Skládá se především z enzymů, některých bílkovin, minerálů (jako např. selen), ale také z vitaminů. Všem látkám bojujícím proti volným radikálům říkáme antioxidanty. Likvidují volné radikály tím, že jim dodávají jejich chybějící elektron“.

Nejlepším zdrojem antioxidantů je strava bohatá na vitamin C a další známé antioxidanty jako např. vitamin E a vitamín A. Nacházejí se ve všech „barevných“ typech zeleniny a ovoce, které kromě uvedených vitaminů obsahují i další „super“ antioxidanty nazývané flavonoidy. V sojových bobech, neloupané rýži, luštěninách a obilných slupkách se vyskytuje dnes obzvláště diskutovaná látka Inositol a Inositol šest fosfát. Společně s dalšími látkami působí jako velmi silný antioxidant a navíc úspěšně bojují proti rakovinným buňkám. Tato směs získala název Inocell a je také k dostání jako doplněk stravy. Rovněž v přípravku Neofruit jsou obsaženy antioxidanty (polyfenoly, flavonoidy, anthocyanidiny) v zcela přírodní formě, protože pocházejí z čistých extraktů zeleniny a ovoce. Z jedné dávky získáte antioxidanty jako z jedné porce zeleniny a ovoce.

Antioxidanty v současné medicíně

Současná medicína již poměrně respektuje existenci volných radikálů, avšak vůči antioxidantům má četné výhrady. Podle názoru některých odborníků stačí, když denně budeme konzumovat dostatek ovoce a zeleniny. Ale ruku na srdce, dokážeme sníst šest velkých asi čtvrt kilových porcí zeleniny denně bez jakékoliv další přílohy?

V antioxidační kapacitě organismu nám mohou dobře posloužit doplňky stravy. Denně se doporučuje přijmout asi 250- 500 mg vitaminu C, nejlépe z extraktů ovoce zbaveného cukrů a bez barviv. V žádném případě však nemluvíme o vitaminech v šumivé formě. Postačí je užívat obden, střídavě s ostatními vitamíny, které jsme zmínili již výše. Poté je možné na nějakou dobu vystřídat vitaminy za selen, zinek, nebo koenzym Q10. Při poruše srdeční činnosti nezapomeňte na omega 3 a omega 6 nenasycené mastné kyseliny. Také Neofruit výborně poslouží při fyzickém či psychickém vypětí jako zdroj přirozených antioxidantů ve vysoké koncentraci.

Užívat či neužívat multivitaminy od „A po Z“?

„Rozhodně není třeba kupovat směsi s obsahem všech vitaminů, minerálů a dalších látek „od A až po Z“. Normální organismus zdaleka nepotřebuje všechny složky. Navíc taková směs občas vede ke vzniku volných radikálů tak zvanou Fentonovou reakcí, při které složky obsažené ve směsi reagují mezi sebou právě díky schopnosti uvolňovat elektrony“, vysvětluje pan Miloš Votruba.

Co dodat na závěr? Antioxidanty nejsou léky. Bereme je preventivně a také proto, abychom pomohli skutečným lékům v jejich účinku a urychlili své uzdravení či rekonvalescenci. Naše zdraví je do značné míry v našich rukou. Samotné tělo je nám dobrým rádcem a naučíme-li se naslouchat jeho signálům, uděláme pro sebe více, než častou návštěvou ordinací. Volné radikály v organismu být musí, jen jich nesmí být tolik, aby škodily. Užíváním antioxidantů pomůžeme udržet potřebnou rovnováhu. 

Zdroj: Mgr. Jana Fábryová připraveno ve spolupráci s RNDr. Miloš Votruba, CSc

pro www.doktor-zdravi.cz